Novinky

Ač jste sebeopatrnější, můžou v životě nastat situace, které s vámi zacloumají a způsobí vám škody. Proto existuje pojištění. Pojistit si dnes můžete opravdu cokoliv, co je vám drahé. Vybavení domácnosti, sbírku umění i stavbu samotnou. Vysvětlíme vám, jaký je rozdíl mezi jednotlivými typy pojistek a proč vám v současné nejisté době přijdou vhod.

Sjednat pojištění domácnosti

Pojistit si můžete jak nemovitost, tak domácnost. Pojištění bytu a domácnosti je ale něco docela jiného, i když některé pojišťovny vám nabídnou výhodné balíčky, v nichž jsou zahrnuté oba typy pojistek. Vše už se dnes dá nastavit individuálně, podle vašich potřeb. Ale nepředbíhejme.

Pojištění domácnosti versus nemovitosti

Pojišťovny tedy oddělují pojištění domácnosti (majetku, interiéru bytu) a stavby samotné (například rodinného domu, chaty, chalupy...). "Obrazně řečeno, pokud bychom dům obrátili vzhůru nohama, tak to, co by vypadlo ven, je domácnost. A to, co je spojeno s objektem, jako jsou zdi, okna, dveře, komíny a tak dále, je dům. V případě retailu si lidé většinou pojišťují domácnosti a rodinné domy. Může se jednat o trvalé bydliště i rekreační objekty, například chaty nebo chalupy. Součástí většinou bývá i pojištění občanské odpovědnosti příslušníků domácnosti," vysvětluje Eva Svobodová z pojišťovny UNIQA.

Důležitý je samozřejmě také vztah k nemovitosti. "Můžete si sjednat pojištění na situace, kdy nemovitost vlastníte a bydlíte v ní, ale i na případy, kdy ji pronajímáte. Další kategorií jsou pak nemovitosti k rekreačním účelům, tedy chaty nebo chalupy," upřesňuje Nela Maťašeje z pojišťovny Direct.

Na co se vztahuje pojištění domácnosti

Tento typ pojištění se vztahuje na zařízení domácnosti, které slouží jejím členům. Kryje zpravidla riziko krádeže a riziko přírodní katastrofy (živelná zkáza pojištěných věcí).

Ve své podstatě se pojištění domácnosti vztahuje na domácí zařízení, jako je nábytek, elektronika, starožitnosti, ale i stavební součásti bytu - například kuchyňská linka nebo vestavěná skříň. Protože se pojištění domácnosti stále inovuje a reflektuje trendy, je možné ho mít třeba i na rozbitý mobilní telefon.

Pojištění nemovitosti zahrnuje nejen dům

Předmětem pojistné smlouvy je v tomto případě samotná budova, tedy například rodinný dům. Pojistka kryje hlavně živelné katastrofy, velkou vodu, požár, vichřici... Toto pojištění chrání jak rodinné domy, tak i další nemovitosti, včetně těch rekreačních.

Pojištění nemovitosti se vztahuje na stavbu a veškeré její pevné součásti, jako jsou:

• zdi a omítky,

• podlahy a podlahové krytiny,

• schody,

• dveře a okna,

• střechu a okapy,

• oplocení nebo chodník.

Připojistit lze vedlejší stavby - například garáž, kůlnu, zahradní altán, zahradní domek, dílnu nebo bazén.

Svůj život má pojištěn každý druhý Čech, ovšem pojistnou smlouvu na ochranu své domácnosti mají sjednány dvě třetiny Čechů a 55 procent si pojištěním chrání i nemovitost. Nicméně, jak vyplývá z analýzy České asociace pojišťoven (ČAP), správná výše pojistného plnění je nastavena jen asi u třetiny smluv.

Jaké typy pojištění Češi mají

Každý Čech má alespoň jednu pojistnou smlouvu, ukázal průzkum agentury SC&C pro ČAP. A jak vyplynulo z dalších výsledků, české domácnosti se zaměřují především na ochranu svého majetku.

Nejčastěji mají zajištěné bydlení, pojištěnou domácnost má 65 procent populace. "Zájem o pojištění domácnosti se těší stabilnímu zájmu. Ten navíc velmi výrazně stoupá s věkem a v kategorii nad 65 let dosahuje propojištěnost podle dat dokonce 73 procent," doplnila Jana Hamanová z agentury SC&C.

Dlouhodobě platí, že Češi si raději pojistí majetek než život. A letošní data to opět potvrzují

Druhým nejčastěji sjednaným pojistným produktem je pojištění nemovitosti, které má 55 procent respondentů. "Zajímavou odchylku oproti průměru činí Praha, kde má nemovitost pojištěnou jen 48 procent respondentů. Je to patrně vlivem silnějšího zastoupení pronájmů, u kterých nájemci toto neřeší," uvedla Hamanová.

Podpojištění i více než 50 procent

Analýza ČAP nicméně ukázala, že domovy pojištěné sice jsou, ale ne dostatečně. Až dvě třetiny smluv nemají nastavenu správnou výši pojistného plnění.

"Z detailních dat našich členů vyplynulo, že nejčastější výše podpojištění činí mezi 20 procenta a 49 procenty. To je znepokojivé. A ještě znepokojivější je, že 15 procent smluv dosahuje dokonce více než 50procentní podpojištění. Při takovém podpojištění dostanou klienti v případě pojistné události bohužel nanejvýš jen polovinu skutečně vzniklé škody," upozornil Petr Jedlička, pojistný analytik ČAP.

Každý druhý si pojistil život

Na třetím místě pomyslného žebříčku se umístilo životní pojištění, které má sjednáno 52 procent Čechů. Více než dvě pětiny lidí si své zdraví chrání i úrazovým pojištěním.

"Dlouhodobě platí, že Češi si raději pojistí majetek než život. A letošní data to opět potvrzují," upřesnil Jedlička.

Ovšem výpadek příjmů kvůli úrazu či nemoci může pro mnohé domácnosti znamenat velký problém, jak zmínila i mluvčí ČAP Veronika Pavlisová: "Zejména v dnešní době, kdy významně roste inflace, dochází ke zdražování energií i spotřebního zboží a ekonomové varují před pádem životní úrovně pro statisíce lidí, je důležité vědět, že bez ohledu na to, co budoucnost přinese, je po té finanční stránce zajištěná."

Životní pojištění patří mezi velmi složité produkty a není tedy divu, že lidé při jeho výběru i sjednávání často chybují. Vzhledem k tomu, že životní pojistku si uzavíráte na delší dobu, může mít její špatné nastavení neblahé následky na váš rozpočet.

Životní pojištění je nezbytné hlavně pro ty, na jejichž příjmu závisí někdo další.

Ve spolupráci s odborníky zabývajícími se problematikou pojištění přinášíme přehled největších chyb a omylů, kterých se lidé dopouštějí.

Dítě pojistí, sebe ne

Jedním z nejčastějších přešlapů, kterých se Češi v oblasti životního pojištění dopouštějí, je to, že životní pojistku sjednají svému potomkovi, ale sobě ne. Přitom životní pojištění je nezbytné hlavně pro ty, na jejichž příjmu závisí někdo další, vždy by proto měl být v první řadě pojištěn rodič.

Životko není pro dítě ideální ani z hlediska zdravotních rizik. Jak ukazují statistiky, k nejběžnějším rizikům způsobujícím trvalé následky či smrt patří infarkt myokardu a nádorová onemocnění. Ovšem tato onemocnění postihují především dospělé, ne děti. Naopak u dětí bývá častějším rizikem úraz, proto je vhodnější sjednat dítěti především úrazové pojištění.

Výše pojistného nezohledňuje příjmy

Mnozí lidé při sjednávání pojištění koukají především na jeho cenu, aniž by brali ohled na výši svých příjmů. Je logické, že pokud budou platit nízké pojistné, bude nízké i jejich krytí.

"Platba by se měla rovnat přibližně pěti procentům z příjmu pojištěného tak, aby při nečekané události adekvátně pokryla jeho ztrátu," doporučil Aleš Žárský z on-line služby DOK. Pokud si například vyděláváte 30 tisíc korun, nebude rozhodně adekvátní platit 300 korun, ve vašem případě by odpovídající částka měla činit 1500 korun, abyste si v případě rizik zachovali svoji životní úroveň.

Další chybou, které se lidé dopouštějí, je, že při změně výše příjmu nebo změně povolání si své pojistky neaktualizují.

Životní pojištění jako spořicí produkt

Mezi nejzávažnější a zároveň nejčastější problémy v pojistných smlouvách patří životní pojištění nastavené ve prospěch investice. Primárním cílem životního pojištění by měla být ochrana před zdravotními riziky. Investiční složku je třeba vnímat jako určitou možnost navíc, rozhodně by neměla být hlavním důvodem pro uzavření životního pojištění.

"K investování či spoření slouží řada jiných a mnohem výhodnějších produktů, jako je spořicí účet, stavební spoření a podílové fondy. Bohužel lidé si často místo životního pojištění sjednají v podstatě jen méně výhodné 'spoření'. Pokud si například trvalou invaliditu pojistíte jen pár tisíci korun ročně, je to k ničemu," upozornil Žárský.

Špatný výběr rizik

Nevhodně nastavená rizika v pojistné smlouvě patří k dalším nešvarům, kterých se lidé dopouštějí. To, zda invalidita plyne z nemoci, nebo vznikla vlivem úrazu, je velký rozdíl, a stejné je to i v případě smrti.

Lidé se zpravidla dopouštějí chyby tím, že se pojišťují levněji pro případ smrti úrazem než pro případ smrti z jakýchkoliv příčin. Přitom statistiky mluví jasně. Nejčastější příčinou úmrtí v Česku je infarkt myokardu a dále pak zhoubná onemocnění. Oproti tomu v důsledku úrazů zemře v Česku ročně přibližně desetkrát méně lidí.

Preference krátkodobých rizik před dlouhodobými

Životní pojištění může krýt dlouhodobá i krátkodobá rizika. Mezi krátkodobá patří zdravotní obtíže trvající do jednoho roku, mezi dlouhodobá pak nemoci delšího charakteru než rok, invalidita, trvalé následky úrazů nebo smrt.

Češi však dělají chybu v tom, že obecně preferují ochranu před krátkodobými riziky, přitom jejich rodinný rozpočet zásadně ohrozí především dlouhodobá rizika.

"Některá krátkodobá rizika, jako je nemoc, je vhodnější pokrýt z finanční rezervy, nebo se zkrátka po jistou dobu uskromnit. Naopak pro případ dlouhodobých rizik, která omezí rodinné příjmy po mnoho měsíců, let nebo dokonce na trvalo, nelze z rezerv pokrýt a pojištění je nutností," doplnil Žárský.